|
| |
|
|
Veřejnost o spotřebě elektrické energie, o obnovitelných zdrojích a šetrnosti výroby k životnímu prostředí – květen 2017
Červenka, Jan ; Ďurďovič, Martin
V květnu 2017 byl ve výzkumu Naše společnost každoroční blok otázek na téma energetiky mimořádně rozšířen o některé speciální otázky. Výzkum se kromě jiného zabýval tím, jak se bude do budoucna vyvíjet spotřeba elektrické energie u nás a zda je či není možné nahradit výrobu elektrické energie z klasických zdrojů alternativními zdroji. Dále výzkum zjišťoval názory na to, jak šetrná k životnímu prostředí je výroba elektrické energie z některých zdrojů. Šetření rovněž zkoumalo přijatelnost, či nepřijatelnost růstu cen energií v souvslosti s finanční podporou jejich výroby z obnovitelných zdrojů.
|
|
|
Odvod z elektřiny ze slunečního záření a jeho dopad na výrobce
LEBEDOVÁ, Michaela
Hlavním tématem této bakalářské práce je zavedení odvodu z elektřiny ze slunečního záření, tzv. solární daň, která byla zavedena roku 2011 pro elektrárny uvedeny do provozu v letech 2009 - 2010. Cílem práce je posoudit, jaký dopad měla zavedena solární daň na výrobce, kteří při realizaci svého projektu neměli tušení, že něco takového nastane. V první části práce jsou některé základní pojmy jako obnovitelné zdroje energie a její druhy, solární energie a odvod z elektřiny ze slunečního záření. Druhá část je zaměřena na charakteristiku solární elektrárny Mříč a porovnání skutečných a předpokládaných nákladů a výnosů po zavedení solární daně. Pro výkupní ceny byla daň stanovena na 26% a pro zelené bonusy na 28%. Výsledkem této práce bylo zjištění, že v roce zavedení solární daně se skutečné náklady elektrárny znatelně zvýšily oproti předpokládaným a toto mělo za následek, že zisk elektrárny byl prakticky nulový.
|
|
|
Analýza vlivu cen energií na prodejnost krbových kamen jako alternativního zdroje vytápění
Bohumínský, Roman ; Chytilová, Helena (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
V poslední době jsme svědky poměrně stabilního růstu cen energií. To vyvolává otázku, zda domácnosti reagují na daný energetický vývoj substitucí jednotlivých zdrojů energií. V tomto ohledu domácnosti mohou realizovat největší úspory na vytápění. V rámci práce je proto zkoumán vliv cen energií, konkrétně dřeva, elektřiny, uhlí a zemního plynu (v burzovních i dodavatelských formách) na prodejnost krbových kamen jakožto možného zdroje úspor při vytápění. Zkoumáme i jaký vliv může mít průměrná mzda, nezaměstnanost a teplota. Vycházíme z dvouletých časových řad na denní bázi pro roky 2011 a 2012 sledující Českou republiku. Pro zachycení zkoumaných vlivů používáme odhadovou techniku nejmenších čtverců v rámci 8 různých modelů lišících se cenou a vlastnostmi krbových kamen. Vliv cen energií, nezaměstnanosti a průměrné mzdy na prodejnost kamen se nám podařilo potvrdit a dokonce nacházíme existenci signifikantního negativního vztahu mezi cenou dřeva i uhlí jakožto komplementů ke krbovým kamnům. Pozitivní signifikantní vztah nacházíme pro cenu zemního plynu i pro výši průměrné mzdy. Při rozdělení souboru podle průměrné ceny krbových kamen zjišťujeme rozdílnou citlivost jednotlivých proměnných v rámci burzovních/dodavatelských cen. Také zjišťujeme pozitivní vliv nezaměstnanosti (avšak mírně nesignifikantní) u levnějších krbových kamen a naopak negativní u krbových kamen dražších.
|
host ::
RSS.